Masérské služby

Známý řecký filozof Epikúros velmi výrazně vystihl nejzákladnější podstatu lidského bytí. Není jím ani bohatství ani žádný jiný materiální požitek, ale tělesné a duševní zdraví. Každý člověk by měl svoje citlivé tělo chránit a pečovat o něj. Jedním z možných způsobů, jak udržet svoji tělesnou schránku ve svěží duševní a fyzické kondici, je absolvování různých druhů rekondičních a relaxačních masáží.

Již ve staré Mezopotámii, Číně a Egyptě se masáž používala jako osvědčený léčebný prostředek. Svědčí o tom četné archeologické nálezy s vyobrazením masážních technik, např. na úlomcích výrobků z pálené hlíny. Důkazy nám poskytují i prehistorické písemné památky mezi které patří Homérův Epos Odysea objevený ve starověkém Řecku. Zde můžeme najít vůbec první zmínku o masáži. Z řečtiny je také odvozen název massó, který můžeme přeložit, jako hníst nebo mačkat.

Také starověký Řím byl proslulý používáním masáží.Významní propagátoři této zdravotní techniky byli římští lékaři Celsus a Galénos. Římští vojáci měli dokonce povinnost absolvovat masáže, neboť museli být stále ve skvělé fyzické kondici.

V temném středověku, který zaměřoval svoji pozornost spíše na duchovní hodnoty a člověk již nebyl v centru zájmu, zaznamenáváme úpadek léčení masážemi. Znovuzrození této zdravotní metody nastává až v novověku. Vznikají první masérské školy z nichž nejvýznamnější je výukové masážní středisko ve Švédsku pod vedením teologa a spisovatele Petera Henrika Linga.

V Česku se o rozvoj masáží zasloužil lékař-ortoped Vítěslav Chlumský na počátku 20. století. Jako samostatná živnost byla masérská činnost povolena ve 30. letech téhož století.